Krásný den, děkuju za vaše komentáře k příspěvku „Co nejhoršího se stane, když přestaneme dělat kompromisy“. A ano, kompromis možná každý z nás chápe trochu jinak, proto i za sebe bych řekla, jak tomu rozumím já a jak to vnímám a vůbec proč tahle otázka přišla. Bylo to na základě konzultace, co jsem měla a koukaly jsme i do genových klíčů a v genovém klíči 14 je v jeho stínu právě kompromis. Jeho partnerem je 8, kde je stín průměrnosti, stín kompromisu a průměrnosti nás provází všechny. Vnímám to. Nebudu to zevšeobecňovat, ale spoustu z nás opravdu jsme naučení dělat kompromisy, ustupovat z toho, co cítíme, co bychom rádi, ze svých snů. Protože přece to není možné, aby se uskutečnily. A žijeme často v té průměrnosti. Ty stíny těch genových klíčů se vždycky doplňují, proto i když to v profilu nemáte, tak vždycky je potřeba koukat na oba ty klíče. U té 14 je to právě 8, takže průměrnost a kompromis jsou stíny, které se navzájem krásně podporují a ten kompromis tady je opravdu ale myšlený tak, že já ustupuju z něčeho v co věřím, co cítím, co bych ráda a opravdu to ale není to, že bych to chtěla z hlavy, ale prostě cítím „Jo, tudy vede moje cesta“ nebo naopak „Tudy ne, prostě, tam už nechci jít.“ Ale tak udělám ten kompromis, o kousek ustoupím, protože jak se to vždycky říkalo, tak ustoupí o kousek jeden i druhý a pak ustupujeme, ale prostě ze sebe. Z toho, co doopravdy chceme žít a kolikrát pak nejsme ani jeden v tom vztahu spokojený. A to nemusí být jen partnerské vztahy, ale i v práci, přátelské vztahy, to je jedno. A ve chvíli, kdy si tohleto uvědomíme a přestaneme tyhlety kompromisy dělat, s tím, že právě ustupuju z toho, co já bytostně cítím, tak přichází dar zdatnosti, kdy my se společně dohodneme, že budeme hledat to nejlepší řešení pro nás pro všechny. Ono tam totiž pak přichází i krásný dar, je to jakoby zdatnost. V té osmičce je to styl, jedinečný styl. Ale hlavně já tam s tím mám spojené to, že najednou můžeme prostě vytvořit něco, co tady ještě nikdy nebylo, my vlastně když ani jeden nechceme udělat kompromis, ale chceme najít společné řešení té situace tak, aby nám v tom oběma bylo dobře, tak mi fakt můžeme najít úplně něco co by nás předtím nenapadlo, že je to možné. Protože jsme byli naučení to dělat nějak, prostě jo, takhle jsem zvyklá, vím že tenhle problém se takhle řeší, tenhle konflikt se řeší tak a tak. Když už přestanu ustupovat z toho, řeknu si ne, já chci aby mi v tom bylo dobře a ten druhý taky, vždyť to vlastně chceme oba, i pro toho druhého člověka. Proto neustupujme ze svých přání, z toho co cítíme a kam nás opravdu vede naše srdce, ale pojďme hledat to společné řešení tak, aby nám v tom všem bylo dobře a tam nastupuje právě dar té zdatnosti a toho, že pak kolikrát koukáme, co z toho vzniklo a zároveň ten jedinečný styl. V té osmičce je to diamant svého já a je to opravdu projevení té naší jedinečnosti, které může se ukázat, když vystoupíme z té průměrnosti a v siddhi ještě tam pak máme i hojnost, u té 14 a u 8 to je vytříbenost. To je moje sdílení k tomu dnešnímu tématu, protože mi to přišlo hodně důležité, tak jak jsme to probíraly na té konzultaci a vnímám, že opravdu v tomhle nám genové klíče mohou krásně ukázat cestu a mi díky nim můžeme pochopit sebe i toho druhého, když se navzájem dokážeme pochopit, a tak se nám o hodně líp i přijímá nějaké věci, třeba na tom druhém nebo na sobě. A proto vás zvu k letnímu spolutvoření, spolubytí s genovými klíči, opravdu prakticky tak, abychom se to naučili uchopit a vlastně uviděli, každý za sebe, co nám genové klíče přináší do našeho života, jak ho můžou obohatit a právě skrze to, že třeba přestaneme dělat kompromisy, dáme sebe na první místo a ano samozřejmě pořád je tam to, že vnímám i ty propojení se vším a se všemi bytostmi na těch nejvyšších úrovních. Ale já prostě cítím, že ve chvíli, kdy mám otevřené srdce, tak už to ani jinak nejde. Prostě se děje to nejlepší pro nás pro všechny. Tak jo, mějte se krásně a budu ráda za vaše sdílení, za to, jak to vnímáte vy.