Když o něčem řeknu – je mi to jedno – znamená to, že jsem sobecká, tvrdá, necitlivá a uzavřená sama v sobě? To záleží, záleží na tom, jak vy to doopravdy cítíte. Protože já to dřív tak měla, já jsem se snažila, aby mi věci byly jedno, ale vlastně tam někde uvnitř jsem měla strach být sama sebou, měla jsem strach, že budu opuštěná, že zůstanu sama. Měla jsem strach co o mně kdo řekne, potřebovala jsem držet kontrolu, abych měla takový ten pseudopocit bezpečí, že to mám pod kontrolou. A teď je to vlastně jedna z mých nejoblíbenějších vět. Je mi to jedno. Ať to dopadne tak, jak to dopadnout má. Já následuju ty kroky, které se mi ukazují, kam mě vede mé srdce, ale zároveň na tom nelpím. Ať to prostě dopadne, tak jak to dopadnout má. A to, že se to někomu nelíbí, že tu moji cestu odsuzuje, tak to je, je mi to jedno. Důležité je to, jak já to cítím uvnitř a mě je teď v tuhle chvíli krásně, jde o mě, protože já jsem zjistila, že mi to nikdo stejně z venku trvale nemůže dát tenhleten pocit toho je mi hezky, cítím radost, štěstí, cítím smutek, jsem naštvaná. Ano, to mě někdo může naštvat, jasně, ale jenom mi vlastně vytáhne tu emoci, kterou já tam mám. A to je to ono, když vrátíme pozornost do sebe a nastoupíme hlavně do proudu života, otevřeme se opravdu důvěře v život, té hluboké důvěře toho, že vše se děje přesně tak, jak má, i když to teď nemusíme chápat. Proč se to děje, co to způsobí, ale já důvěřuju, že se děje to nejlepší pro mě, a tím pro všechny ostatní. Ale zároveň jen nesedím a nečekám až mi něco spadne do klína, až se něco uděje. Ale jdu, jdu krok za krokem, tak proto s vámi vždycky takhle jdu i u toho videa. Protože se mi tak natáčí nejlíp, nejlépe mi to plyne a vnímám, že tady v přírodě se dokážu opravdu uvolnit od toho, co není moje, spojit se sama se sebou a uvidět, co já chci doopravdy žít, jak já se chci cítit. A to se můžu cítit už teď. Stačí když uvolním to, co mi v tom brání, často jsou to nějaké strachy, prostě mám strach pustit kontrolu, ano, tak si to pojmenuju. Mám prostě strach, a tak to je, i to je v pořádku. Záleží, jestli mě to zastaví a já teda zůstanu na tom místě, nebo si řeknu jo, je tam a já to prostě takhle cítím a jdu to udělat a pak uvidím. Vše se děje pro mne a postupně víc a víc se otevírám důvěře v život a sama sobě a tím vlastně všem. Tímto vám přeji krásný den.